Marocký štuk / tadelakt
Marocký štuk vynikne přírodním povrchem ve Vaší stylové koupelně
Marocký štuk, místním názvem tadelakt, je lesklá omítková až centimetr tlustá vrstva vápeno-jílové malty, která je po vytvrdnutí a ošetření olivovým mýdlem voděodolná.
Realizujeme marocký štuk / tadelakt. Nabízíme příjemné ceny a díky zkušenostem s širokým rozsahem historických omítek, se odvážně pouštíme tam kde ostatní končí s fantazií.
Díky zkušenostem s reliéfní renesanční omítkou sgrafito aplikujeme pracovní postupy i na omítku marocký štuk. Vznikají tak další možnosti designu.
Historie tadelaktu / marockého štuku
Příbuznost tadelaktu a stucco lustra je zjevná, zřejmě se tyto techniky oddělily z jedné hlavní omítkové technologie v antice, pro kterou staří Římané neměli konkrétní název a nazývali ji prostě „lesklá omítka“. Vitruvius v 1.století před naším letopočtem popisuje velice tvrdé a lesklé omítky, které byly tak kvalitní, že si je lidé při demolici domů vyřezávali ze zdí a dělali si z nich obklady. Více v historii štukatérství. Po zániku římské říše byly tyto omítky v Evropě méně používané, ale v bývalých římských provinciích jako například v Maroku, tato technika vydržela a s mírnými obměnami ve svém složení byla používána k utěsňování cisteren. Nejstarší památky tohoto druhu se nám dochovaly z období slavných Berberů v 5. století n.l., ale i za následného arabského období ( od 7. století n.l. ) byla omítka velmi hojně užívána a užívána je i dnes.
Marocký štuk je náš evropský název. Domácí jméno omítkové techniky je tadelakt, ale je nutné zmínit, že podobná leštěná vápenno-jílovitá omítka se dělá od severního pobřeží Afriky až po Indii. ( Technologie se zřejmě šířila s arabskoislámskou expanzí od 7. do 9. století n.l. ) Nazývat jí tedy marocký štuk je značné zjednodušení.
Na obrázku vidíte vstup do lázně v Pevnosti Amer, Rajadsthan ( 967 n.l. ). Povrch architektonického baldachýnu tvořící střechu je pokryt „marockým štukem“. ( Ale od Maroka jsme tisíce kilometrů. ) Obrázek byl získán z Wikimedia Commons.
Marocký štuk technologie
U fresky, stucco lustra a marockém štuku je základním stavebním kamenem vápenec ( uhličitan vápenatý). Vápno ( hydroxid vápenatý ) obsažené v omítce se mění za působení oxidu uhličitého a hydraulických složek omítkové směsi opět na vápenec ( uhličitan vápenatý ). Toť zjednodušená technologie procesu tvrdnutí.
V praxi rozlišujeme vícero druhů marockého štuku i podle oblasti a doby ze které pochází.
- Nejstarší z oblasti středomoří ( dnes už téměř nepoužívaný ) ze směsi hydraulického vápna, jílu, jemného písku a sopečného popela. ( Průzkumy v mnoha archeologických lokalitách prokázaly velkou rozmanitost přísad. Dá se říci, že od prvního století př.n.l. v době římské omítkové směsi na bázi hydraulického vápna obsahovali více uhlíkatých přísad a stále více připomínaly cement. Římané s tímto „superhydraulickým“ materiálem „románským cementem“ dosáhli neobvyklých výsledků v architektuře. )
- Současná verze tadelaktu používaná od 7. století n.l. v oblasti Maroka, Tunisu, Libye a Egypta ( verze, která se dnes používá i v Evropě ). Existuje celá škála výrobců, kteří si marocký štuk míchají sami z čeho chtějí. My tady mluvíme o nejběžnějším složení. Je ze směsi hydraulického vápna drceného kaolínu a jílu. Tento druh vyniká jednoduchou aplikací, ale bohužel v evropských podmínkách má náchylnost k praskání. ( Technika špatně zvládá mráz. )
- Současná i historická verze používaná v oblasti blízkého východu a Indie ( tato verze se nejvíce podobá evropskému stucco lustru, ale z hydraulického vápna ) ze směsi jílovitých plnidel, kalcitových plnidel a hydraulického vápna.
Aplikace marockého štuku a vhodné podklady
Tadelakt nevyniká tak vysokým leskem jako stucco lustro. Nedají se v něm v žádném případě vytvářet malované ornamenty a už vůbec ne celé umělecké malby. To je daň za hydraulické vytvrzování, které zase přináší možnost ztvrdnutí na nesavých podkladech. ( Zatímco stucco lustro potřebuje skvěle savou zeď, marocký štuk lze nanést i na žulovou desku. ) Proto vhodným podkladem je jádrová omítka, beton, keramika, tvárnice, atd.
Aplikace se provádí v jedné vrstvě o tloušťce 5 až 10 mm, která se kletováním za mokra vyhlazuje. Na závěr za pomoci olovového mýdla je povrch leštěn achátem, nebo keramickou žehličkou.
A kde všude lze marocký štuk / tadelakt použít? Na formátem neomezených plochách, které mohou být i v přímém kontaktu s vodou, jako jsou například sprchové kouty a vany, umožňuje marocký štuk vyrývat ornamenty, vhodné především pro stylové koupelny a kuchyně. Marocký štuk má hrubší a zrnitější povrch než stucco lustro, které je jemnějšího a lesklejšího charakteru. – Ceník tadelakt. Je možné vytvářet skulptury z cementové malty s vnitřní železnou výztuhou, které se následně potáhnou vrstvou marockého štuku. Tyto objekty je možné vytvářet i z materiálu stucco lustra a scaglioly.
NAŠE CENY
Jak a za kolik děláme marocký štuk / tadelakt
Pokud není stavební připravenost ideální, můžeme zrealizovat přípravné práce podle následujících cen:
Cena jádrové omítky v tloušťce 20 mm vhodné jako podklad pod tadelakt je 650Kč za 1 m2
Ceny samotného marockého štuku:
Cena základní plochy bez žádného dalšího pojednání je 4.500Kč za 1 m2
Ceny jsou platné při aplikaci na jádrovou omítku, která je věcí stavební připravenosti zákazníka. Jakékoliv další umělecké pojednání marockého štuku se cení individuálně. V té věci nás neváhejte nezávazně kontaktovat na telefonním čísle +420 607 743 371, nebo nám zašlete e-mail na dvorak@artcapita.cz
Kompletní ceník veškerých povrchů, stejně tak i dalších přípravných prací jako například penetrování, škrábání starých nátěrů, štukování, vysprávky původní omítky, atd, které realizujeme naleznete na stránce našeho oficiálního ceníku.