MAROCKÝ ŠTUK / TADELAKT

Marocký štuk vynikne přírodním povrchem ve Vaší stylové koupelně

Marocký štuk, místním názvem tadelakt, je lesklá omítková až centimetr tlustá vrstva vápeno-jílové malty, která je po vytvrdnutí a ošetření olivovým mýdlem voděodolná.

Realizujeme marocký štuk / tadelakt. Nabízíme příjemné ceny a díky zkušenostem s širokým rozsahem historických omítek, se odvážně pouštíme tam kde ostatní končí s fantazií.

Díky zkušenostem s reliéfní renesanční omítkou sgrafito aplikujeme pracovní postupy i na omítku marocký štuk. Vznikají tak další možnosti designu.

Historie tadelaktu / marockého štuku

Příbuznost tadelaktu a stucco lustra je zjevná, zřejmě se tyto techniky oddělily z jedné hlavní omítkové technologie v antice, pro kterou staří Římané neměli konkrétní název a nazývali ji prostě „lesklá omítka“. Vitruvius v 1.století před naším letopočtem popisuje velice tvrdé a lesklé omítky, které byly tak kvalitní, že si je lidé při demolici domů vyřezávali ze zdí a dělali si z nich obklady. Více v historii štukatérství. Po zániku římské říše byly tyto omítky v Evropě méně používané, ale v bývalých římských provinciích jako například v Maroku, tato technika vydržela a s mírnými obměnami ve svém složení byla používána k utěsňování cisteren. Nejstarší památky tohoto druhu se nám dochovaly z období slavných Berberů v 5. století n.l., ale i za následného arabského období ( od 7. století n.l. ) byla omítka velmi hojně užívána a užívána je i dnes.
Marocký štuk je náš evropský název. Domácí jméno omítkové techniky je tadelakt, ale je nutné zmínit, že podobná leštěná vápenno-jílovitá omítka se dělá od severního pobřeží Afriky až po Indii. ( Technologie se zřejmě šířila s arabskoislámskou expanzí od 7. do 9. století n.l. ) Nazývat jí tedy marocký štuk je značné zjednodušení.

Na obrázku vidíte vstup do lázně v Pevnosti Amer, Rajadsthan ( 967 n.l. ). Povrch architektonického baldachýnu tvořící střechu je pokryt „marockým štukem“. ( Ale od Maroka jsme tisíce kilometrů. ) Obrázek byl získán z Wikimedia Commons.

Marocký štuk technologie

U fresky, stucco lustra a marockém štuku je základním stavebním kamenem vápenec ( uhličitan vápenatý). Vápno ( hydroxid vápenatý ) obsažené v omítce se mění za působení oxidu uhličitého a hydraulických složek omítkové směsi opět na vápenec ( uhličitan vápenatý ). Toť zjednodušená technologie procesu tvrdnutí.
V praxi rozlišujeme vícero druhů marockého štuku i podle oblasti a doby ze které pochází.

Nejstarší z oblasti středomoří ( dnes už téměř nepoužívaný ) ze směsi hydraulického vápna, jílu, jemného písku a sopečného popela. ( Průzkumy v mnoha archeologických lokalitách prokázaly velkou rozmanitost přísad. Dá se říci, že od prvního století př.n.l. v době římské omítkové směsi na bázi hydraulického vápna obsahovali více uhlíkatých přísad a stále více připomínaly cement. Římané s tímto „superhydraulickým“ materiálem „románským cementem“ dosáhli neobvyklých výsledků v architektuře. )
Současná verze tadelaktu používaná od 7. století n.l. v oblasti Maroka, Tunisu, Libye a Egypta ( verze, která se dnes používá i v Evropě ). Existuje celá škála výrobců, kteří si marocký štuk míchají sami z čeho chtějí. My tady mluvíme o nejběžnějším složení. Je ze směsi hydraulického vápna drceného kaolínu a jílu. Tento druh vyniká jednoduchou aplikací, ale bohužel v evropských podmínkách má náchylnost k praskání. ( Technika špatně zvládá mráz. )
Současná i historická verze používaná v oblasti blízkého východu a Indie ( tato verze se nejvíce podobá evropskému stucco lustru, ale z hydraulického vápna ) ze směsi jílovitých plnidel, kalcitových plnidel a hydraulického vápna.

Aplikace marockého štuku a vhodné podklady

Tadelakt nevyniká tak vysokým leskem jako stucco lustro. Nedají se v něm v žádném případě vytvářet malované ornamenty a už vůbec ne celé umělecké malby. To je daň za hydraulické vytvrzování, které zase přináší možnost ztvrdnutí na nesavých podkladech. ( Zatímco stucco lustro potřebuje skvěle savou zeď, marocký štuk lze nanést i na žulovou desku. ) Proto vhodným podkladem je jádrová omítka, beton, keramika, tvárnice, atd.
Aplikace se provádí v jedné vrstvě o tloušťce 5 až 10 mm, která se kletováním za mokra vyhlazuje. Na závěr za pomoci olovového mýdla je povrch leštěn achátem, nebo keramickou žehličkou.
A kde všude lze marocký štuk / tadelakt použít? Na formátem neomezených plochách, které mohou být i v přímém kontaktu s vodou, jako jsou například sprchové kouty a vany, umožňuje marocký štuk vyrývat ornamenty, vhodné především pro stylové koupelny a kuchyně. Marocký štuk má hrubší a zrnitější povrch než stucco lustro, které je jemnějšího a lesklejšího charakteru. – Ceník tadelakt. Je možné vytvářet skulptury z cementové malty s vnitřní železnou výztuhou, které se následně potáhnou vrstvou marockého štuku. Tyto objekty je možné vytvářet i z materiálu stucco lustra a scaglioly.

NAŠE CENY

Jak a za kolik děláme marocký štuk / tadelakt

Pokud není stavební připravenost ideální, můžeme zrealizovat přípravné práce podle následujících cen:

Cena jádrové omítky v tloušťce 20 mm vhodné jako podklad pod tadelakt je 650Kč za 1 m²

Ceny samotného marockého štuku:

Cena základní plochy bez žádného dalšího pojednání je 4.500Kč za 1 m²

Ceny jsou platné při aplikaci na jádrovou omítku, která je věcí stavební připravenosti zákazníka. Jakékoliv další umělecké pojednání marockého štuku se cení individuálně. V té věci nás neváhejte nezávazně kontaktovat na telefonním čísle +420 607 743 371, nebo nám zašlete e-mail na dvorak@artcapita.cz
Kompletní ceník veškerých povrchů, stejně tak i dalších přípravných prací jako například penetrování, škrábání starých nátěrů, štukování, vysprávky původní omítky, atd, které realizujeme naleznete na stránce našeho oficiálního ceníku.

Pokud vás zajímá historická omítka stucco lustro, co se s ní dá dělat a její ceny, navštivte stránku věnující se této krásné omítce.

stucco lustro