TECHNOLOGIE

Vítáme Vás na srovnávací stránce technologií.

Tuto stránku jsme se rozhodli vytvořit po zjištění, že česká laická i z podstatné části odborná veřejnost nezná principy tradičních technologií. Internet se jen hemží chaotickými informacemi, které běžného člověka spíše dezorientují, než učí pravdě o této věci.
Kolik lidí z oboru si myslí, že benátský štuk je tradiční omítka používaná v Benátkách od dob renesance, nebo že prakticky jakákoliv malba na zdi je fresco, atd.
My z Artcapity cítíme morální povinnost tyto křivdy napravit a dle nejlepšího svědomí tyto krásné a mnohdy starobylé technologie oživovat a učit správnému použití.

abyste nám věřili - reference

Techniky napodobení mramoru

Ukázka kvality napodobení pravého mramoru různými technologiemi – výhody/nevýhody

Scagliola – bezkonkurenčně nejvěrnější napodobení pravého mramoru. Porovnejte sami, na této fotografii je pravý mramor zkombinován se scagliolou.
Zdali poznáte, kde je scagliola?

ŠTUKOVÝ MRAMOR / SCAGLIOLA

Štukový mramor je klasická technologie používaná už od dob renesance. Má perfektní lesk, vynikající trvanlivost (počítá se na staletí) a je od pravého mramoru k nerozeznání. Jeho největší předností je možnost vytvářet intarzie (scagliola), masivní objekty a plochy v architektuře beze spár (sloupy, portály, římsy, sochy …), tam kde by užití pravého mramoru bylo příliš drahé, těžko proveditelné, nebo dokonce nemožné.
Štukový mramor je absolutní top technika, která si za pět set let své existence vydobyla samostatné řemeslo a v některých odvětvích (ve scagliole) pravý mramor dokonce zastínila.
Dodnes se nepodařilo žádnou moderní technologií kvalitu štukového mramoru nahradit.

MALOVANÝ MRAMOR

Malovaný mramor je klasická technika, která svého největšího rozkvětu zažila v době baroka. Nemá tak vynikající lesk jako štukový mramor (jeho lesk je spíše sametový), je vhodný především na masivní sloupy, římsy atd. V malovaném mramoru se dají také vytvářet intarzie.
Malovaný mramor je dobrý kompromis ceny a kvality tam, kde je požadováno napodobení konkrétního mramoru.

STUCCO LUSTRO

Stucco lustro (štukolustro) je velmi stará technika blízká fresce (pochází z antiky). Vynikající lesk a vzor vytváří velmi přesvědčivý dojem mramoru. Specifická technika nanášení bohužel neumožňuje napodobovat některé druhy mramorů (hodí se pro žilnaté mramory).
Blízkost fresky nabízí kombinovat plochy mramoru s nástěnnými malbami, aniž by se porušila linie povrchu stěny.
Stucco lustro je velmi stálá technika především ve vlhkém prostředí (bazény, kuchyně, … ).

BENÁTSKÝ ŠTUK

Benátský štuk, tak jak se k nám dnes dostává, je navzdory mnoha rozdílných tvrzení moderní technologie, která se snaží napodobit techniku stuccolustro v její nejjednodušší verzi provedení. Benátský štuk má sice tvrdý sklovitý lesk, který je ale necelistvý a vytváří mapy, jeho vzor také nevytváří přesvědčivý dojem mramorové plochy, proto k napodobování mramoru se nehodí a trvanlivost je nepříliš dlouhá z důvodu snadného mechanického poškození.
Velmi jednoduchá technologie umožňuje to, že s ní mohou pracovat i malíři pokojů, díky tomu je poměrně hodně rozšířena (vestibuly kin, rychlé občerstvení, …).
Nízká cena benátského štuku tak trochu vyvažuje jeho zápory, díky tomu je vhodný k dekorativnímu pojednání stěn, stropů, …

TECHNIKY MALBY

malby na zdi a jejich technologie

Technologie malby na zdi je rozsáhlý soubor technik, které se od sebe mnohdy podstatně liší. Například fresková malba je v podstatě omítkářská technika, kdy umělec maluje do nezavadlé vrstvy zvané “ intonaco“ a následná malba je pojena vrstvou kalcitu. Freska je jedna z nejtěžších malířských technik a její náročnost prověří až do nejzazších hranic malířské schopnosti umělce. O proti tomu taková olejomalba je technika, která se na zdi zas tak často nepoužívá, přestože vyniká svěžestí barev a je poměrně lehká na aplikaci.

naše malba - reference

stucco lustro

použité jako malba v koupelně

Technika stucco lustro je vhodná nejen k napodování mramoru, ale také k vytváření nástěnných obrazů (iluzivní průhledy do zahrad, architektonické průhledy, krajiny atd.). Protože touto technikou jsou provedeny nástěnné malby v pompejských vilách, tím se přímo vybízí vytvářet věrné kopie těchto antických maleb.
Blízkost fresky nabízí kombinovat plochy mramoru s nástěnnými malbami, aniž by se porušila linie povrchu stěny.
Stuccolustro je velmi stálá technika především ve vlhkém prostředí (bazény, kuchyně).

TECHNIKA FRESCO

Technika fresco je jedna z nejstarších malířských technik. Touto technikou byly zdobeny paláce ve starém Egyptě a na Krétě. Vyniká svojí bezkonkurenční stálostí v rámci času, ani po staletích neztrácí svoji sytost a šťavnatost barev. Velmi často se sekáváme, že technikou fresco jsou nazývány laickou veřejností veškeré nástěnné malby. Technika fresco je malba do živé čerstvě natažené omítky alla prima. Pro její tvorbu je potřeba vysoká řemeslná a malířská zručnost.
Nelze ji v žádném případě srovnávat s jakoukoliv jinou malířskou technikou.

KASEINOVÁ TEMPERA

Kaseinová tempera je díky svým kvalitám velmi často užívaná. Je především vhodná k dokončovacím malbám na podkladu fresky. Stejně jako fresku je možné použít ji i v exteriéru. Oproti fresce má však mnohem nižší trvanlivost.
Kaseinová tempera je dobrý kompromis ceny a kvality.

OLEJOMALBA

Techniku olejomalby dokonale propracoval v 15.století malíř Jan van Eyck. Je to velmi pružná a trvanlivá technologie, která našla uplatnění především u závěsných obrazů. Vyniká šťavnatostí barev, proto tato technika našla velké obliby u impresionistů.
Dnes už si žádný malíř nepřipravuje olejové barvy sám, existuje celá řada výrobců.

mODERNÍ TECHNIKY

Akrylová emulze, disperzní barvy, slilikátové barvy, vinylová emulze – pro tyto techniky souhrnně platí, že přebírají vlastnosti klasických technologií. Jsou velmi kvalitní, uvádíme Vám příklad akrylové emulze, která ve svém konečném provedení velmi věrně napodobuje techniku vaječné tempery, avšak je mnohem trvanlivější vůči vlhku a mechanickému poškození.
I když se nemohou moderní techniky co se týče trvanlivosti srovnávat s technikou fresco, co se týče lesku s technikou stucco lustro, v dnešní zrychlené době nacházejí své místo i pro tvorbu klasických maleb. Protože díky jejich rychlému zpracování často zapadají do časového harmonogramu stavebních firem.
Všechny stavební technologie se urychlují.

POZLACOVAČSKÉ TECHNIKY

zlacení, stříbření a polychromie

Technologie zlacení v interiéru je rozvíjena už od dob starověkého Egypta. Bohatě zlacené interiéry byly od pradávna symbolem bohatství a moci, proto si je v minulosti mohli dovolit jen ti nejbohatší: panovník, vysoká šlechta a církev. Ti tak demonstrovali svou odlišnost a nadřazenost od zbytku společnosti.
V 19. století s příchodem metálového zlacení (plátová mosaz) začala doslova revoluce zlacení v interiéru.

Zlacení a pozlacování - wikipedie

Na obrázku vidíte metálové zlacení realizované na původní štukové výzdobě měšťanského bytu z 19. století na Vinohradech. Zajímavé je, že ačkoli se nám štuková výzdoba dnes zdá poměrně bohatě zlacená, sami jsme snížili hojnost zlacení o cca padesát procent z původních dochovaných fragmentů.

a jak zlatíme my - reference

mETÁLOVÉ ZLACENÍ

Technika metálového (plátová mosaz) zlacení, stříbření plátovým hliníkem, plátovým bronzem. Díky použití plátu plechu má zlacený / stříbřený povrch charakter skutečného kovu v lesku i v barvě.
Tato technologie se používá pouze v interiéru, je ale od pravého zlata k nerozeznání, liší se pouze v trvanlivosti, která je za ideálních podmínek poměrně dlouhá 20 – 30 let.
S příchodem technologie metálového zlacení v 19. století začala revoluce bohatě zlacených interiérů. Z reprezentačních interiérů budov u nás zlacených metálem uvádíme: Obecní dům v Praze, Národní divadlo, Národní muzeum, Rudolfinum, Palác Lucerna, Akademie věd ČR, Palác Žofín, zámek Štiřín atd.
Metálové zlacení je dobrý kompromis ceny a kvality.

stropní rozeta 110317 - KATALOG

ZLACENÍ KARÁTOVÉ

Zlacení plátem ryzího kovu zlata, stříbra, bílého zlata (u stříbřených povrchů se dnes používá bílého zlata). Trvanlivost pravého zlata je 50 – 70 let a je ho možné použít i v exteriéru.
Cena pravého zlata oproti zlacení metálovému neskutečně vzrůstá, především kvůli neuvěřitelné zdlouhavosti práce a ceny materiálu, která je s ním spojena.

ZLACENÍ PRÁŠKOVÉ

Zlacení práškovým bronzem, hliníkem se používá všude tam, kde nejsou kladeny nároky na trvanlivost díla (kulisy, reklamy, …).
Estetická hodnota takto vyhotoveného díla není příliš vysoká.
K použití zlacení bronzem v architektuře a na nábytku by nemělo docházet, v takovém případě je lepší dané dílo nezlatit.

techniky uměleckého štukatérství

Umělecké štukatérství jsme trochu naťukli už v technologiích napodobujících marmor, ale vzhledem k tomu, že se jedná o veliký balík technik zaslouží si umělecké štukatérství vlastní sekci.

umělecké štukatérství - reference katalog sádrových dekoračních prvků

umělecké štukatérství - video

OMÍTKA SGRAFITO

Technika sgrafito je druh dekorativní omítky, kde vyškrabáváním vznikají ornamenty o dvou až třech barvách. Tato technika je velice trvanlivá, používá se především k výzdobě fasád. Velké obliby se sgrafitu dostalo v renesanci a baroku, kdy nejrozšířenějším druhem se stal typ psaníčkového sgrafita.
Estetická hodnota takto vyhotovených ploch je velmi vysoká společně s cenou této pracné technologie.

VÝROBA SÁDROVÝCH PRVKŮ

Technika zpracování sádry byla používána už od pradávna k odlívání architektonických prvků, reliéfů nebo celých soch umísťovaných v interiéru.
Pracovní postup je následující: štukatér nejprve vymodeluje daný objekt (hlavice, konzole, busta, …) z hlíny. Tento hliněný model je možno pomocí forem namnožit v podobě odlitků ze sádry, dusaného pískovce, štukového mramoru, štuku, kubšteinu, bronzu, pryskyřic, …
I naše firma se zabývá katalogovou výrobou sádrových prvků, které dodržují přesný architektonický kánon.

KATALOG SÁDROVÝCH DEKORAČNÍCH PRVKŮ

TERASO

Teraso a k tomu přidružené vápenno-cementové ušlechtilé omítky jako například marezzo scagliola (americká scagliola). Tyto technologie lze použít jak nanesené na zdech imitujících na hrubo osekanou žulu, vápenec, opuku…, tak vyleštěné do vysokého lesku na podlahách. U obou verzí je možné vytvářet na formátem neomezených plochách nepřeberné barevné kombinace vzorů a ornamentů. Už u římských mozaiek se můžeme inspirovat v kombinování litých ploch a mozaikových ornamentů.
Teraso nesnese, co se týče estetické hodnoty, srovnání s štukovým mramorem/scagliolou, nicméně je odolnější proti mechanickému poškození.

SCAGLIOLA

Technika štukového mramoru / scaglioly je královna všech technologií. Pochází z renesance a jsou jí vyzdobeny přední paláce a reprezentativní budovy celého světa. Umožňuje vytvářet hlavice, sloupy, konzole, římsy, sochy, busty, reliéfy nebo jen plochy zdí dokonale imitující mramor nebo žulu. Barevné intarzované obrazy beze spár, které svou detailní propracovaností konkurují olejovým obrazům. Díky perfektnímu lesku a hloubce vzniká jedinečný iluzivní dojem skutečných objektu (divák má chuť z obrazu trhat ovoce). Scagliola našla uplatnění při tvorbě nábytku, kdy na deskách stolů byly vytvářeny překrásné obrazy, v architektuře, kde byly vytvářeny masivní mnohatunové sloupy, v umění při tvorbě soch, reliéfů, bust, závěsných obrazů, …
Masivní předměty pouze evokují vizuální dojem, jinak je váha zanedbatelná, to umožňuje vytvářet masivní objekty v architektuře tam, kde by to jinak při použití pravého mramoru bylo zcela vyloučeno.
Jednotlivá díla jsou provedena tak kvalitně, že devadesát procent laické veřejnosti vůbec netuší, že tato technika existuje, přestože při vstupu do prostor bank, divadel, muzeí, hotelů, restaurací jsou doslova obklopeni v jejich očích pravým mramorem.

scagliola - reference